Teorie výcviku

Mnoho lidí si myslí, že to, co nazýváme péčí o psa, začíná v okamžiku, kdy si přineseme domů štěně.

Ti zkušenější z nás vědí, že o tom, jak budeme o svého psa pečovat rozhodujeme už v okamžiku, kdy je pořízení psa jen tématem do rodinné diskuse.

Každý kdo si chce pořídit psa by si měl položit několik otázek:
1.Proč vlastně chci psa?
Na první pohled celkem zbytečná otázka. Chci psa tak si jej koupím! Určitě neuškodí se nad důvodem zamyslet. Pokud někdo hledá ve psovi ochránce, přítele společníka a nebo jej potřebuje k výkonu povolání, není proč mu psa rozmlouvat.
Daleko horší je to tehdy, kdy pes má být tou poslední kapkou která má doplnit naši image. Pokud pes má být to co nám chybí abychom se cítili dokonale, tak pro tyto lidi na našem trhu existuje celkem pestrá nabídka ze které si může vybrat. K dostání je spousta psů sádrových, velcí i malí psi plyšoví a občas se najde i nějaká pěkná bronzová soška. Rozhodně pro tyto lidi není vhodný pes který žere, štěká, a chce chodit ven.

2.Dokážu ho vychovat?
Veterináři, výcvikáři, rozhodčí ale i řadoví občané mohou potvrdit, že počet nevychovaných psů roste. Tím nemám na mysli psy agresivní o kterých mohu říci, že byli jsou a budou spíš výjimkou. Mám na mysli psy, kteří pro špatnou péči majitele obtěžují své okolí a jsou určitě i obtížní pro toho kdo je má a někdy končí uvázaní v lese u stromu a nebo – to v tom lepším případě – v některém útulku.. Do této kategorie patří psi loudící, štěkálci, psi skákající na všechny lidi, psi honící kola i běžce, a pod .

3.Budu na něj mít čas?
Pes není televize, kterou lze vypnout. Ani koloběžka kterou je možno odložit do sklepa. Pořídím li si psa, pořizuji si ho na deset a více let. A po celou tu dobu musím počítat s nároky na svůj volný čas.

4.Mám na to?
Pominout nelze ani otázku finanční. Lidé většinou počítají s tím, že si psa kupují, tedy že za štěně vydají určitý obnos. Ale už jim uniká, že něco stojí krmení, výbava a očkování. A to nemluvím o poplatcích, tedy o dani ze psa.
Většinou vše začíná tak, že si pořídíte štěně a pak teprve doháníte zbytek.

5.Kde bude mít štěně své místo?
Kde bude tzv. bydlet – doma a nebo venku?
Pokud doma tak mu musíme zajistit místo kde nebude průvan, a kde bude mít klid a nejlépe odkud bude moci pozorovat co se doma děje.
Pokud venku v kotci, tak postavíme pevný kotec který by měl mít alespoň 8m2 a jedna jeho část by měla být prosluněná a druhá zastřešená a samozřejmě by v kotci měla být bouda. Jak má taková bouda vypadat? Ani velká ani malá, taková aby si její vnitřní prostor dokázal pes tzv. zadýchat – zahřát. Bouda by měla mít dvojité stěny a být zateplená buď polystyrénem a nebo skelnou vatou. Měla by mít odklápěcí střechu a nebo stěnu aby se dala čistit. Na zimu dáváme dovnitř nejčastěji čistou slámu, nikoli seno, to se drolí a je aromatické a to by psovi mohlo přivodit zdravotní potíže.
Pokud někdo plánuje, že si pořídí psa a pak jej bude mít doma uvázaného na řetaze u boudy, tak toho upozorňuji, že to je týrání psa a jde o porušení zákona na ochranu zvířat!!!

6.A co je třeba si ještě ujasnit??
Než si vůbec přivezeme štěně, je třeba se doma dohodnout na určitých pravidlech. Jako je třeba to, že pes nesmí do postele, krmení bude vždy dostávat do své misky a nikoli z ruky od stolu, na vycházky ze dveří půjde vždycky člověk a až po něm pes. Kdo se bude starat o jeho venčení a kdo o to aby jeho miska na vodu nikdy nebyla prázdná. A tak dále

7. Kolik toho vím o plemeni které si chci pořídit?
Měli bychom se snažit o získání co největších informací o plemeni psa kterého si chceme pořídit. Též je důležité se rozhodnout zda chceme psa s průkazem původu a nebo bez PP.
Co získáme tím, že si pořídíme štěně s PP? Je sice dražší, ale zase nám zaručí to, že pokud jsme si pořídili např. kokršpaněla, tak že nám z něj nevyroste dalmatin, ale kokršpaněl s povahovými vlastnostmi kokršpaněla. Kdežto když si koupíme psa bez PP tak se pak nesmíme divit co nám to vyrostlo za zvíře a jakou to má povahu.
Pokud jsme si zodpověděli tyto otázky a vyšlo nám, že si psa můžeme pořídit, tak si jej přivezeme domů. Štěně odebíráme v 8týdnech jeho věku.



A je to tu, přivezli jsme si domů štěně!!

Co doma s ním? Nejlépe si zajistit na pár dní volno abychom se štěněti mohli věnovat. Seznámit je s novým prostředím, s bytem, s domem , se zahradou s členy rodiny, s domácími zvířaty a tak dál. Říkáme tomu Socializace psa.

Pokud máme štěně v bytě, tak jej učíme, že loužičky se nedělají na koberec, ale venku.
Zjistíme si, zda bylo štěně naočkováno proti parvoviróze či psince. Pokud ne, tak je necháme naočkovat, není to sice naše povinnost, ale je to lepší, než pak přijít o štěně.

Proti čemu a jak často se očkují psi? V 8 týdnech věku proti parvoviróze
Ve 12 ti týdnech proti psince a infekčnímu zánětu jater
V 6-ti měsících věku proti vzteklině – a….. ještě jednu povinnost musíme splnit, ukládá nám ji zákon a tou je?…. Nahlášení psa na příslušném obecním úřadě a s tím spojené placení daně ze psa.

Očkování opakujeme vždy po jednom roce. V 8. – 12. týdnu věku psa provedeme též odčervení psa proti vnitřním cizopasníkům – škrkavkám tasemnicím apod. Opakujeme vždy po půl roce.

Pokud je štěně naočkováno, tak s ním můžeme, nejlépe ve stáří tří měsíců navštívit kynologické cvičiště, -- neboli cvičák.

Co vzít sebou na cvičák? Samozřejmě štěně, a to na pevném vodítku a pevném obojku. Vhodné jsou stahovací obojky ať už kožené a nebo kovové. Vodítko má být takové aby neřezalo do ruky a vy jste mohli psa pevně držet i na jeho kratší délku.
Pak jsou to samozřejmě pamlsky, piškotky, kousky masa, nebo sýra.

Pak ještě jedna důležitá věc a tím jsou vaše uši, tím myslím abyste dávali pozor jaké jsou vám dávány rady. A nejlepší je vzít si sebou i tužku a papír a zapsat si to co jste se dozvěděli, to pro případ abyste něco důležitého nezapomněli.

Na cvičáku se štěně seznámí s jinými psy, jinými lidmi a jeho páníček se většinou poprvé seznámí s povely a způsoby výcviku psa. Na cvičáku se vám dostane dostatek rad co a jak se svým pejskem máte dělat. Na začátku jde vždy o to naučit psa aby za vámi přišel na zavolání, aby on přišel za vámi a nikoli abyste vy museli nahánět a chytat jeho. Pak pejska učíme si na povel sednout, lehnout, postavit se chodit u nohy atd…
Pokud mu jsou tři měsíce, tak je vše jen hra a legrace aby si pejsek zvykl na povely a vy abyste se je naučili používat. Od půl roku věku psa už jde o výcvik psa jako takový. Kdy už od psa vyžadujeme určitou poslušnost.

Co vše usnadňuje zvládnutí výcviku? Jsou to naše vědomosti. Takže si teď řekneme něco o teorii výcviku psa.

Veškeré počínání psa je řízeno nervovou soustavou. Nervovou soustavu dělíme na tři části:1.centrální nervová soustava, tu tvoří mozek a mícha
2. periferní nervová soustava, kterou tvoří nervy vystupující z mozku a míchy
3. vegetativní nervová soustava, která působí nezávisle na vůli zvířete ovládá činnost srdce, tvorbu žaludečních šťáv, kdy štěně udělá loužičku atd.

Můžeme tedy říci, že pes jedná reflexivně.

Vyvstává tedy otázka, co je to reflex? Reflex je odpověď organizmu na vnitřní či vnější podráždění. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk. ( žízeň – ruka bere hrnek s vodou – pijeme)
Reflexy dělíme na Nepodmíněné a Podmíněné

Základní nepodmíněné reflexy jsou: - pohybový trávicí, vylučovací, orientační, obraný, mateřský, pohlavní atd.

Podmíněné reflexy vznikají v průběhu života psa. Pes je získává výcvikem a nebo na základě životních zkušeností.
K rychlému a přesnému vycvičení psa musíme znát a dodržovat základní podmínky pro vytvoření podmíněného reflexu.
Patří k nim podmíněné podněty a nepodmíněné podněty.
Podmíněné podněty (PP) jsou: povel, posuněk, zvukový signál, pach na stopě …
Nepodmíněné podněty (NP) jsou: trhnutím vodítkem, švihnutí proutkem, zatlačení na záď, elektrický obojek.

K výcviku psa nám slouží i seznam podmínek pro výcvik psa je jich pět.
Pět základních podmínek pro výcvik psa ( vytváření podmíněného reflexu):
PP a NP působí společně přičemž PP musí působit 1-2 sekundy před NP.
Pozornost psa nesmí být ničím rušena ( hluk, střelba, zvěř, háravá fena, apod.)
NP musí být silnější než PP .
Nepodmíněný reflex na jehož základě se vypracovává podmíněný reflex musí být dostatečně dráždivém stavu. (Cvičíme-li na pamlsky musí mít na ně pes chuť – musí být hladový)
Působení podmíněných nepodmíněných podnětů musí být opakované, ( opakované procvičování toho co se pes naučil.)

Součastně s podrážděním se rozvíjí v kůře velkého mozku opačný jev – útlum.
Útlum se projevuje tím že pes postupně zapomíná co se naučil
(zanikáním původní reflexní činnosti).

Útlumy dělíme na:
- Uhasínající- pes zapomíná pokud s ním pravidelně necvičíme.
Diferenciační- umožňuje rozlišovat sluchové, čichové nebo zrakové podněty. Například na stopě odlišit pach který má sledovat od pachu kterého si nemá všímat
Opožďující se- je to druh útlumu, který má rovněž velký význam při výcviku psů. Na tomto útlumu jsou založeny cviky s čekáním- výdrží jako je odložení, aportování.
Dočasný – vyvolává ho zvěř, střelba, vlak, hluk - a pes je tímto rušen, je třeba psa na tyto věci přivyknout.
Trvalý – je vyvoláván trvalým podnětem, je tedy nutné tento trvalý podnět odstranit, jde o bolest, háravou fenu či nemoc.
Ochranný útlum – tímto se psova nervová soustava brání proti přecvičení – neboli tento útlum se spustí tehdy kdy psu hrozí, že by se z pána zbláznil.
Spánkový útlum- navazuje na opožďující se útlum. Jakmile se útlum rozšíří po celé kúře velkého mozku nastává spánkový útlum. . . . a pes nám na odložení usne.

Psy dělíme podle typů vyšší nervové soustavy na :
Melancholiky - pes, co je stále v útlumu, na vše říká, že je mu to jedno
Flegmatiky - snadno se uklidní, těžko vydráždí

Choleriky - snadno se vydráždí, pomalu uklidňuje
Sangviniky - nejlepší typ na výcvik
V praxi se setkáváme s kombinacemi těchto typů VNS

Při používání povelů hraje velkou roli intonace hlasu, rozlišujeme tři druhy intonace hlasu:

- obvyklá rozkazující
- povzbuzující
- zakazující, výhrůžná



Metody výcviku psa : 1. mechanická – přímé působení na psa
2. chuťově dráždivá – „běž tam dostaneš
dobrůtku“ - „ no ty jsi hódnýýý“
3. kontrastní – spojení obou předchozích -
-nejvíce používaná metoda
4. napodobovací- koukej jak to dělá on a dělej
to taky tak. Jeden pes jde po kladině, druhý
jde za ním . . . .
5. elektrická – elektrický obojek. Pozor jedním špatným zmáčknutím ovladače zkazíte psa během vteřiny a pak to může trvat i rok než to napravíte!!! Elektrický obojek patří do rukou zkušeného psovoda ! ! ! !

-------------------------------------------------------------------------------------



Na psa působí hodně podnětů ať už vaše osobnost, vaše oblečení, intonace hlasu i to co momentálně držíte v ruce, někdy i zdánlivá maličkost dokáže vašemu psovi říct co se bude dít, sledujte ho, jeho reakce a přemýšlejte o tom. Vaše pozorovací schopnost vám určitě pomůže vyřešit nějaký ten zádrhel při výcviku. Budete-li pozorní, naučíte se i něco z jeho „řeči“…….. Víte co vám pes říká, když vám ukazuje špičku jazyka ???

--------------------------------------------------------------------------

Ve stručnosti jsme si řekli co máme dělat aby Vás Váš psí kamarád poslouchal a vy s ním mohli prožívat klidný a pohodový život. Jenže jsme si nic neřekli o péči o psa. A to je taky velmi důležité. Kdo z vás třeba ví, kolik má štěně zubů a kdy je mění za trvalý chrup? ( to je důležité abychom pejska netrápili při hraní na „přetahovanou“ )

Štěně má 28 zubů a mění je mezi 4 – 7 měsícem věku za trvalý chrup který čítá 42 zubů.
Pokud rozdělíme psí chrup na levou a pravou část tak můžeme napsat vzoreček chrupu psa  - tedy na horní polovině jsou tři řezáky, jeden špičák, čtyři zuby třeňové a dvě stoličky a na dolní polovině je o jedenu stoličku víc.

Jaká myslíte že je teplota těla psa, je vyšší a nebo nižší než u člověka?
Je to 38,5- 39°C, pokud naměříme teplotu 39,1°C jde o teplotu zvýšenou a doporučuje se ji po několika hodinách překontrolovat. Pakli-že naměříme teplotu přes 39,2 jde již o horečku.

Umíte popsat tělo psa?
Víte kde má pes koleno? Kde byste je hledali? Na přední nebo zadní noze?
A kde má pes stop?
A kde má kohoutek? A čím je důležitý?
A co lopatka? Nebo takový loket, paspárek, krk, břicho, slabina?

A víte k čemu by měl mít pes stále volný přístup?
Kdo typuje, že k ledničce je na omylu, je to obyčejná miska s vodou. A proč? Protože pes se nepotí jako člověk, ale reguluje si teplotu pomocí jazyka a někdy se potí i polštářky na tlapkách.

Co ještě patří do péče o psa, mimo jeho pravidelného venčení? Jeho pravidelné česání, prohlídka srsti zda nechytil blešku. Kontrola uší jejich čištění a kontrola zda se do nich nedal zánět, na to trpí hlavně psi s převislýma ušima. Jak můžeme laicky poznáme, že s ušima našeho psa není něco v pořádku?
Když mu je zmáčkneme těsně u hlavy, tak v uchu „čvachtá“.

O péči a výcviku by se dalo mluvit ještě dlouho, o různých výcvikových metodách, o etologii, o různých druzích zkoušek které se dají se psem složit, a co takový psí parkur Agility. To je téma na dlouhé povídání.

Jsme přesvědčeni, že než to, co jste se tu dozvěděli, převedete do praxe bude to chvíli trvat.

Přejeme Vám hodně příjemných chvil strávených s vašim psem a dostatek trpělivosti při jeho výchově a výcviku.